Příběh 13.část

Nezbeda

Nebylo na co čekat. Veterina byla připravená, Jake s Erin vyřídili nezbytné papírování a pustili se do toho, Ze začátku to sice nebylo žádné terno, ale pár prvních klientů přece přišlo. Byl tu pán s obrovskou zablešenou fenkou, která se jmenovala Šunka. Byla překrmená, ale jinak vcelku zdravá Erin ji postříkala protiparazitním sprejem, vyčinila páníčkovi, ať ji krmí spíše dietními granulemi a bylo to. Další byl zmrzlý psík jménem Fin, toho se ujal Jake. Chudák Fin byl den zavřený v mrazáku. Majitel vedl restauraci a vůbec si nevšiml, že mu psík do mrazáku proklouzl. Našel ho až druhý den, když otevřel podnik a kontroloval zásoby. Jake mu píchl injekci pro rychlejší zahřátí organismu a vakcínu proti zánětu, protože psík lehce pokuckával. Nakonec majiteli nakázal pejska doma zabalit do teplých dek. A poslední pacient toho dne byl nachlazený Čenda. Trpěl psincovým kašlem a tak mu Erin píchla injekci, aby mu splaskl otok krku a naordinovala jitrocelový sirup po lžičkách. Majitelé pejsků byli spokojení a žádná katastrofa se nekonala. Erin si vydechla. Třásly se jí ruce, jak to na ni všechno dolehlo, ale Jakeovi nic neřekla. Hrozně se bála, že něco pokazí, nebude vědět diagnózu nebo se nějak ztrapní, ale mohla si konečně vydechnout. Jake byl nadšený, že je konečně svým vlastním šéfem a užíval si to. Když ale chtěli odejít, všimli si, že je v čekárně na zemi sem tam pár narůžovělých až červených kapek. "Sakra! Já zapomněl že Daika hárá..!!" chytil se za hlavu Jake. Daika nemohla být s kočkami sama doma, protože se moc dobře nesnášeli a tak ji Jake musel vzít s sebou. Aby na ně nečekala celou dobu sama, vzali i Falka. To byla ale špatná volba. "Falko? Choval ses jako džentlmen doufám!?" zděsila se Erin a vyčítavě pohlédla na svého psa. Ten se rychle podíval jinam a dělal jakoby nic..

Úplatek

Erin s Jakem nemluvila a za noc to v ní všechno ještě nakynulo. Jakmile ráno otevřela oči, chtěla mu vše vyčíst. Ona jeho a Daiku vzala do svého domu bez jakékoliv námitky a on bude vést takové řeči! Ale měla smůlu, protože Jake odešel ještě dřív než se probudila. Byla sobota a Erin měla radost, že alespoň nemusí do práce. Na zahradě s potěšením zjistila, že její kraví rostlinka, kterou zasadila společně s kočičí šantou, už dosáhla úctyhodných rozměrů. Byla to vzácnost a tak na sebe byla Erin, jako na začínají zahradnici, opravdu pyšná. "Budu ti žíkat Rozárka." zašišlala Erin na obří rostlinku, která v odpověď protáhle zabučela. Chvilka jógy byl dobrý nápad, Erin se uvolnila, protáhla a na chvilku uklidnila svou mysl, ale brzy se objevil zdroj jejích nervů a v ruce nesl obrovskou krabici s mašlí. "Dobré ráno beruško." usmál se Jake nevinně. "Můůůůů" ozvalo se jako v odpověď a Jake vyděšeně vyskočil "Sakra! Co to...dyť byla před pár dny sotva poloviční!!" hleděl zděšeně na obrovskou kraví hlavu orámovanou lístky. "Trochu povyrostla.." odsekla Erin "..mám jí nechat pokácet? Ona ti taky vadí?" dodala sarkasticky. "Ne, to určitě ne a nezlob se prosím, nemyslel jsem to tak.. tady, něco jsem ti koupil, na usmířenou." položil krabici na zem před Erin. "Úplatek? To asi nezabere.." zamručela Erin, ale zvědavost byla silnější než její odhodlání dát mu to pořádně sežrat. "No tak, otevři to.." usmál se Jake a sedl si na zem vedle krabice. Erin se nedokázala ubránit a zvedla víko krabice...

Liam

Život Jakea a Erin pokračoval v klidu dál. Kocourek si doma zvykal a dostal jméno Milo (Majlo). Trochu špatně se snášel s ostatními kocoury, Felix to moc neřešil, už byl přeci jen starší, ale Piškot často utíkal z domu a toulal se po sousedství, aby od něj měl pokoj. Jednou v podvečer, když se Erin s Jakem vraceli z práce domů, narazili na Liama. "Nazdar bratře! Erin.." kývl hlavou směrem k nim. "Čau. Pořád jsi nabručenej, nebo už ses uklidnil a můžeme se normálně bavit?" zeptal se odměřeně Jake. Erin pozdravila a usmála se. "Asi fajn, ale hele nediv se mi! Vzal jsi mi holku co jsem mil.." zasekl se Liam ".. měl rád a tys mi zase vzala bratra a ještě navíc práci! S Jakem jsem měl pracovat já!" rozmachoval rukama Liam. "Hele nech jí bejt, se mnou jsi se přestal bavit sám a tu práci nemáš, protože opakuješ ročník pitomče, až nebo spíš jestli tu školu zmákneš, můžeš se k nám přidat." navrhl mu Jake a Liama tím úplně odzbrojil. "Jo tak.. díky teda. Chtěl jsem tě ale o něco požádat." sklopil oči Liam a botou postrčil kamínek na zemi. "No?" popoháněl ho k vymáčknutí Jake. "Vrať mi Daiku. Prosím! Jsem v domě s matkou úplně sám, ta fenka mi strašně chybí. Erin má dům plnej zvířat! Budu se o ní starat!" žadonil Liam. Jake chvilku nic neříkal a přemýšlel, " Dobře, svěřím ti jí. Ale běda ti, jestli se jí nepovede dobře." souhlasil nakonec a zazubil se. Erin spadla čelist, nečekala, že by se Jake tak snadno vzdal své milované feny. Liam se zaradoval a domluvili se, že pro ni druhý den přijde. Když se rozešli a každý pokračoval svou cestou, Erin do Jakea šťouchla, "Ty mu jí vážně dáš? Proč? Nerozumím tomu.." nechápala. "Včera jsem zjistil, že Falko byl úspěšný, Daika je březí. Představ si, až se Liam bude muset starat o ni a ještě o několik štěňat! Taková zodpovědnost a rozptýlení mu jen prospěje!" zdělil vesele Erin svůj plán na bratrovu nápravu. "Teda to je podlé!" smála se Erin, "Takže oni budou mít štěňátka." zatleskala vesele a cestou domů se sázeli, kolik jich asi bude... 

Změny

"Je to zlé?" zeptala se nervózně Erin, když statik, kterého zavolali, dlouho nic neříkal. Zdi začaly praskat ještě v době Erininých studií, ale nevěnovala tomu velkou pozornost, teď se ale rychle rozrůstaly a Jake měl obavy. "Nebudu vám věšet bulíky na nos, ty nosné zdi jsou v háji, nevím kdo to stavěl, ale odflákl to a tady u té vody... sůl, vítr.. dostalo se to do drobných prasklinek a rozežralo to zdi." odpověděl stavební inženýr po chvilce dumání a odvedl je za dům, "Tahle prasklina je úplně nejhorší, zasahuje až do prvního patra. Celá stěna se musí strhnout a postavit znovu.." ukázal jim největší problém. Erin se zamotala hlava "Proboha.. vždyť je ten dům skoro nový.." udělalo se jí zle. "Jo, je to odfláknutá práce to je poznat. Být vámi, soudil bych se s tou stavební společností, co tohle dělala. Napíšu vám statický posudek o tom, jak byly práce odfláknuty. Rekonstrukci by to mohlo zaplatit nebojte." snažil se je uklidnit pán. Erin si trochu oddychla a byla ráda, že tam má Jakea, který statikovi alespoň trochu rozuměl. "Víte ten dům je celkově zvláštně rozvržený, mohli bychom využít té rekonstrukce a trošku ho doupravit, kdyby jste měli zájem, všiml jsem si, že máte dost zvířat a skoro žádné pokoje navíc, jste mladí, určitě plánujete děti a nemáte ani moc prostor na návštěvy, mohl bych vám udělat lepší návrh.." začal se s ním dohadovat statik a Jake jen chápavě přikyvoval, "To je určitě zajímavý nápad, ta hlavní místnost je hodně stísněná... a dětský pokoj by se do budoucna taky hodil, co říkáš Erin?" mnul si bradu Jake a pohlédl na svou přítelkyni. "Asi.." vydechla Erin, ale zmítal jí zvláštní pocit. Děti? Ona ale ještě nechce děti. Od té doby byla zamyšlená a duchem nepřítomná... 

Roxy, chlast a chlapi..

Erin se rychle rozloučila s Jakem, vysvětlila mu, že bude mít dámskou jízdu a vyrazila. "Ahoj kočkoooo! Připravená jít pařit?" přivítala jí ve dveřích Roxy. "Jo, to si piš, fakt nevím co mám teď s životem dělat.." začala si stěžovat Erin. "Ticho! Dneska nechci poslouchat žádný fňukání, vyplavíme to alkoholem a uvidíme co z toho tvýho neštěstí zejtra zbude." poplácala jí po tváři Roxy a vyrazili. Erin se cítila trochu dotčená, ale přizpůsobila se. V baru do sebe hned kopla jedno pivo a bylo jí fakt líp. Během chvilky ji začal nabalovat nějaký zrzek, ale Erin ho odpálila s tím, že má přítele a nemá zájem. Roxy na ni byla pyšná, ale jakmile svou svěřenku na chvilku spustila z očí, zrzek se vrátil. "To je fuk, že jsi zadaná, to není žádná nemoc no ne?" nedal se, " Ještě jednu sklenku pro mladou dámu! A panáka simovice!" houkl na barmanku. "Hele nemusíš mi kupovat pití, já ještě mám." smála se už lehce omámená Erin. "Tak šup šup, už se ti nese další!" popoháněl ji v pití chlápek. Od té chvíle se Erin motala víc a víc a téměř nevěděla co dělá, pamatovala si, že s Roxy zpívaly karaoke a měly dost velký úspěch, podle Erin za to ovšem mohl hluboký výstřih Roxy, který při zpěvu divoce roztančila. Další pití lítalo vzduchem, ať už pro její krásný oči, nebo za to super vystoupení, nebo prostě proto, že někdo zařval "Pití pro všechny!!". Erin začínalo být pěkně špatně, neviděla si skoro na špičky bot. Marně se rozhlížela a snažila se v mlhavém okolí najít růžovou hlavu Roxy a požádat ji o návrat domů, ale marně. "Ty se nám nějak motáš.." podepřel ji rozesmátý zrzek, když už se chystala spadnout na zem. "Přehnala jsem to.." dostala ze sebe Erin, chytila se ho kolem krku, aby získala rovnováhu a pak už si nic nepamatovala.. 

Roxiny metody

"Prosím... prosím řekni, že se večer nic nestalo...mezi námi." hleděla na něj utrápeně Erin, "..dyť já ani nevím jak se vlastně jmenuješ, proboha.." skryla ztrápeně obličej v dlaních. "Jared a ne neboj, byla jsi dost na mol a fakt si myslíš, že jsem takovej typ? Že bych tě opil a užil si s tebou?" zatvářil se dotčeně Jared. Erin zčervenala "Já, promiň.. nic si nepamatuju a když jsem se tu vzbudila, myslela jsem.. myslela jsem.." koktala Erin. "Klídek Erin, ta tvoje kámoška se včera někam ztratila a ty jsi mě pořád prosila, ať tě vezmu domů, tak jsem tě vzal sem, aby ses z toho vyspala, to je celé." pokrčil rameny Jared a laxně se usmál. Erin zavřela oči a vydechla, tolik se jí ulevilo, že to nedokázala ani popsat. Jared ji potom dovedl do čtvrti, kde žila Roxy a šel si po svém. Jejich cesty se rozešly. Erin si s ní dala spicha, aby jí vše řekla než vyrazí domů. "Tak vidíš, já ti říkala, že to bude dobrý. Ale mám pocit, že tvoje touha po užívání si nějak opadla co?" šťouchala do ní provokativně Roxy. "Jo, ale zase díky tomu všemu jsem si dneska uvědomila, co je pro mě opravdu důležité víš? Všechno to tam na mě doma čeká a já se tak těším až se tam vrátím.." zasnila se Erin, ještě nikdy se tolik domů netěšila. "Tak upaluj." objala ji na rozloučenou Roxy a naložila ji do taxíku. Když Erin odjela, vytáhla telefon a vytočila jeden z kontaktů. "Díky za pomoc Jarede, zabralo to perfektně!" smála se spokojeně...

Rekonstrukce je tady

Během nějaké doby získala Erin zpět peníze od stavební společnosti, která jí odflákla dům, což mělo za následek popraskání nosných zdí a celkově ohrožení na životě, protože se poškozené stěny mohly kdykoliv zřítit. Hned jak měla peníze na účtě, domluvili se se stavebním inženýrem, že je čas začít s přestavbou a on v krátké době dorazil i s několika návrhy domu, které pro ně zakreslil. "Tak který se ti líbí?" zeptal se Jake po hodinách zkoumání nákresů. "Já nevím, každý má něco do sebe." pokrčila rameny zoufalá Erin "Který myslíš ty?". "Mně se líbí ten s bazénem, bylo by super ho mít, ale ten druhý má zase skvělou ložnici. Hele je to pořád tvůj dům, nemám do toho co mluvit, rozhodni ty." snažil se rozhodnutí přehodit zpět na svou přítelkyni. "Blbost, je náš a je mi jedno, že na papíře to je zatím jinak. Náš, rozumíš?" tvářila se vážně. "Můžu vám klidně nechat pár dní na rozmyšlenou, ale lehčí to nebude, věřte mi.." smál se stavební inženýr. "To asi ne.. tak ten třetí?" podívala se Erin s úsměvem na Jakea. "Jo, ten třetí." oplatil jí úsměv a přikývl. "Výborně!" zajásal chlapík a dali se do papírování, do několika týdnů se Jake s Erin a zvěří, stěhovali k Jakeově rodině. V přístavu jim půjčili skvělé bedny, do kterých si uložili několik kusů nábytku, který chtěli zachovat. Celý proces stěhování úplně pobláznil malého Mila. Pobíhal zmateně sem a tam a jelikož se mu ještě pletly pacičky jedna přes druhou, několikrát si pěkně natloukl... 

První noc v novém domě

Když bylo vše vybalené a vyprané, zvířata nakrmená a večeře snědená, posadili se Jake s Erin na terasu a užívali si svůj nový krásný nábytek. Po nějaké době se Erin najednou zvedla a zamířila ke dveřím, před nimi se zastavila a otočila se k Jakeovi, "Jdu vyzkoušet tu novou vířivku, kdyby ses chtěl přidat.." mrkla na něj a vzala za kliku nečekaje odpověď, "...a budu nahá." dodala už se neohlížeje. Jake za ní chvilku mlčky koukal s připitomělým úsměvem na tváři a pak si pro sebe potichu zajásal "Ou jeee, dneska si užijeeem." zpíval si potichu pro sebe. Dal dívce několik minut náskok a pak rychle vyběhl schody, v ložnici shodil oblečení (přičemž se málem přerazil při sundavání kalhot, protože se mu noha zasekla v nohavici) a vešel na terasu, kde už Erin, v rouše Evině, odpočívala ponořená v horké vodě. Neváhal ani chvilku a vlezl k ní. Erin zavrněla a žádostivě se k němu přivinula, "Že ti to ale trvalo.." kousla ho do krku. Jake byl jako omámen, všechna ta pára, bublinky a nádherná žena, která mu právě seděla na klíně a sebevědomě vystavovala své dokonalé ženské křivky. Voda a světýlka, která z ní zářila, jí na kůži vytvářela dokonalé obrazce. Bál se jí dotknout aby se nerozplynula v té páře, ale zároveň se jí chtěl dotýkat tak moc, že se nedokázal ovládat. "Tolik tě miluju.." popadl jí za temeno hlavy a vášnivě políbil. Dováděli a milovali se v té horké vodě několik hodin. První noc v novém domě se tak pro Jakea s Erin stala úžasnou vzpomínkou... 

Kde jsi?

Když se Erin trochu sebrala, vzala si mikinu a vyšla ven, aby našla Jakea. Nikde po něm ale nebylo ani stopy. Chvíly chodila v pantoflíčkách po zahradě a volala ho, ale pak se jen bezradně rozhlížela a zoufale přemýšlela co dělat, "Sakra lásko... kde vězíš?" špitla do tmy. Nesnesitelné ticho prolomilo až vyzvánění Erinina telefonu. S nadějí ho vyndala z kapsy mikiny, ale Jake to nebyl, bylo to neznámé číslo, "Haló?" zakňourala do telefonu. "Erin jsi v pohodě?" ozval se z telefonu dívčí hlas. "Kdo je to?" zamračila se černovláska. "Jo, promiň.. to jsem já April. Jeden můj člověk v Brindleton Bay mi právě řekl, že zahlédl u tvého domu nějaké hi-tech frisbee. Stalo se něco?" starala se upírka. "Počkej to mě jako sledujete?" zvedla obočí překvapeně Erin. "Tak nějak, čekala jsem že se ty mrchy jednou vrátěj.." zavrčela do telefonu April. "Ježiši.. zmizel mi Jake, co když ho sebrali?" zděsila se Erin. "Klid, nepanikař, vypadá to že ta loď přistála na ostrově kus od pevniny, už tam míříme." snažila se jí uklidnit April. "U majáku?" otočila se na patách Erin a zašla kvapně do domu. "Jo. Zůstaň v bezpečí doma a zamkni dveře, pak ti zavolám." varovala ji přísně April. "Jasně." položila telefon Erin, natáhla normální kraťasy a tenisky, zamkla dům podle příkazu a vyrazila do přístavu, kde si "vypůjčila" jednu z místních lodí..

Posily

Když Erin zaslechla její hlas, jakoby ji to probudilo z transu. Ztratila koncentraci a energie v její dlani se jí rozlila zpět do těla. Upíři se k ní opatrně přiblížili a beze slova si stoupli před ní, aby ji chránili svými nesmrtelnými těly. Erin si všimla, že se Jake začal probírat a její srdce se rozbušilo úlevou. Oddychla si, ale hned se pohledem vrátila k dvojici mimozemšťanů. "Viděl jsi to?" špitala mimozemšťanka s otevřenou pusou a pohledem upřeným na Erin. Muž s rukama zvednutýma na usmířenou opatrně přikývl "Královská krev.."."Co si to tam špitáte vy dva?!" vykřikla na ně nervózně April. "Omlouváme se, my... dostali jsme zprávu že na Simtarii je významný potomek mého synovce Arga. Jsem královnina sestra a tohle je můj druh. Víme že sestřin pokus o tvou záchranu selhal, chtěli jsme tě vzít zpět domů děvče." vysvětlovala žena. "Pokus o záchranu??" zasyčela April "Chtěla jí unést a nehleděla na mrtvoly, které to bude stát!!" vrčela a vycenila bílé tesáky. Dvojice se na sebe zmateně podívala. Idris stál za April jako skála a upřeně dvojici bez mrknutí sledoval. "Já s vámi určitě nikam nepůjdu, tohle je můj domov." dodala Erin vážně. "Ale tvá krev... omlouvám se za svou sestru, ale ty i tvoji potomci budete tady na Santarii vždy nepochopení. Na Sixamu by tě uctívali jako královnu! Tvoje schopnosti jsou tak vyjímečné!" snažila se ji ještě přesvědčit mimozemšťanka. "Nikam prostě nejde!" křikla na ně April ". Erin jen přikývla, "Nechte si svůj svět a já si zas nechám ten svůj." došla k Jakeovi a pomohla mu vstát, "Můj domov je tady.". Mimozemšťanka neochotně přikývla, se svým druhem nastoupila do lodi a odletěli..

Práce a zábava

V několika dalších týdnech se Erin s Jakem snažili na incident s mimozemšťany zapomenout a žít dál svůj spokojený život jako dřív. Erin věděla, že upíři je stále nenápadně hlídají a to jí dodávalo určitý pocit bezpečí. V práci jim to šlapalo a zákazníků přibývalo, protože zvěsti o jejich šikovnosti se rychle šířily napříč Brindleton Bay. Nepříjemnou součástí vedení veterinární ordinace, byl ale nikdy nekončící úklid mazlíčkovských nečistot. Věčně poblinkaná čekárna, strachy počůrané ordinace a v tom všem spousta chlupů. Směs toho všeho byla lepivá a ulpívala téměř na všem. Erin s Jakem měli pocit, že víc uklízí než vyšetřují. Na konci dne, když zamkli a uklidili, se Jake rád vrhal na svou krásnou partnerku, která mu před několika dny zdělila, že přestala brát antikoncepci. Byl z toho úplně nažhavený, ten pocit, že možná právě teď se jim podaří zadělat na prcka ho úplně pohltil. "No pane doktore!" hihňala se Erin když ji Jake popadl a vyzdvihl na vyšetřovací stolek. Nohama ho objala kolem pasu a přitáhla k sobě. Po celém dni pracování a uklízení byli docela dost špinaví, smradlaví a ulepení a tak se brzy přesunuli do sprchy, kde pokračovali v mazlení a milování spojeném s omamnou vůní levandulového mýdla a spousty mydlinek..

Fialový kámen

Erin s Jakem občas po práci vyrazili na procházky po okolí s Falkem. Jake ten večer ale rozhodl, že Falko zůstane doma a vzal Erin na úplně nové místo. Protékala tudy přes dlouhou písečnou pláž Brindletonská řeka Melora, která sem proudila z hlubokých jehličnatých lesů. Kolem ní rostla spousta rákosí a po západu slunce zde ožívaly roje světlušek, které celou magickou scénu s majákem na obzoru, zářícím z mlh, jen doplňovaly. Erin trošku litovala, že se rozhodla ten večer nazout podpatky, ale naštěstí pro ni, vlhký písek kolem Melory poskytoval dostatečně stabilní cestu. "To je ale krásný místo!" rozhlížela se Erin, široko daleko nikdo nebyl," Že ty se chceš zase milovat na pláži... proto jsme nechali Falka doma že joo?" kousla se do rtu Erin, když ji to trklo a rošťácky na Jakea pokukovala. Ten se zachechtal a podrbal na týlu, "No, to je sice taky lákavý nápad, ale vlastně jsem měl v plánu něco jiného.." zalovil rukou v kapse. Erin na něj nechápavě koukala, když si před ní začal klekat a v prstech se mu leskl nafialovělý prstýnek, pro Erin jako stvořený. "Jakeu.." vydechla a ruku si přitiskla na hrudník, aby zklidnila své splašené srdce. "Jak už jsem ti tolikrát řekl, jsi neobyčejná a úžasná žena Erin a já tě strašně miluju. Chci s tebou strávit už zbytek života, takže doufám, že ty chceš to samé. Tak co říkáš Erin Foxová... chtěla by sis mě vzít?" usmíval se na ni sebevědomě Jake, ačkoliv hluboko uvnitř ho nervozita a stres užírali jako supi mršinu. Erin zrychleně dýchala a hleděla na něj... 

Další překvapení

Když Erin s Jakem přišli pozdě v noci domů, padal z nich ještě písek, sušené listí rákosu a voněli mořem. Sotva Erin překročila práh dveří začala křičet. Jake se jen culil protože takovou reakci čekal. "Jakto... kde se...ta je úžasnoučká, podívej na ty očíška!!" začala šišlat Erin na malé koťátko které se válelo uprostřed kuchyně. "My nemáme koček dost?" otočila se na Jake s nechápavým, ale pobaveným výrazem. "Říkejme tomu "plán B", pořídil jsem ji pro případ, že bys řekla ne." přiznal se Jake. "Cože? A co ona s tím má společného?" nechápala Erin, mazlící se s novým přírůstkem. "No, měl jsem to vymyšlený, byla bys zdrcená, pak bys přišla domů, našla ji, tuhle roztomilou kuličku, došlo by ti, že je ode mě a ten pocit vinny by tě donutil jít za mnou, protože by ti došlo jak jsem úžasný." vyprávěl Jake ironicky sebevědomým hlasem a ještě si u toho samolibě prohrábl vlasy. Erin vyprskla smíchy. "Taky mě napadlo, že by mohli jednou s Milem tvořit pár a pak si založíme chovnou stanici bengálských koček. Oba jsou to papíráci." doplnil Jake vyprávění o praktickou část. "To je nápad! Má jméno lásko?" pusinkovala Erin malou kočičku. "No já...pojmenoval jsem ji Mia, ale můžeme to změnit jestli chceš." znervózněl Jake. Erin se na něj láskyplně podívala, pojmenoval kočičku po její mamince a ona tak bude pořád s ní. "Takže Mio Foxová, vítej do rodiny." přivítala Erin blahem vrnící kočičku.. 

Obřad

Místo pro obřad Erin vybrala skvěle, bylo to v přístavním parku, ve vyvýšeném altánu s výhledem na moře. Vše bylo jednoduché a hosté oděni ve světlých barvách. Až na upíry samozřejmě. U oltáře už čekal ženich, po boku mu stál jeho svědek, mladší bratr Liam a naproti němu postávala Penny, Erinina svědkyně. V první řadě seděla Jakova matka, která by díky drahým krémům a plastickým zákrokům mohla klidně být i jeho sestra a přes uličku seděl Erinin strýc Eddie s malou Lory a prvně také svou manželkou Robin, která všechny překvapila svou přítomností, neboť se vždy rodinným setkáním vyhýbala. Z druhé řady pak na vše dohlížela April s Idrisem, kteří se párově dokonale sladili. Chlupatí členové rodiny samozřejmě nemohli chybět. Všichni dostali bílé mašličky kolem krku a kočky dokonce i rolničky. Pejsci seděli spořádaně tam, kde je páníčci usadili a Daika intenzivně vyla, aby si získala pozornost. Svéhlaví kočičáci se pohybovali všude po altánu a odmítali setrvávat na jednom místě, lísali se k hostům a vyžadovali spoustu pozornosti a mazlení. Nakonec se objevila poslední trojice účastníků. Nevěsta, kterou k oltáři nevedl žádný otec, ale místo něho hned dvě maminky. Když Jake Erin zahlédl, chtělo se mu plakat. "Jsi chlap, sakra, jsi chlap, drž!" opakoval si v duchu, ale byl ze své krásné manželky v tu chvíli vážně na měkko. Ta zářila jako sluníčko.. 

Svatební cesta? Práce!

Svatební cesta se nekonala, protože Erin nechtěla opustit svou zvířecí rodinku, hlavně když měla doma dvě malá koťátka, která vyžadovala spoustu pozornosti. Navíc měli spoustu práce a nebyl čas odpočívat. Od svatby už uplynulo pár týdnů a Erin se několik posledních dní necítila moc dobře. Měla žaludek jak na vodě a nevěděla z čeho. Jednoho dne zůstala v práci sama, protože Jake musel objíždět pacienty, které nemohli jejich majitelé z různých důvodů do ordinace dopravit sami. Ten den měla Erin opravdu příšernou smůlu na "nechutné" pacienty, kterým tekl hnis z tlamy, hodně zvraceli, nebo prostě páchli. Po ordinaci a čekárně se jí válely hromádky vyzvracených granulí, společně s trávou, kterou pejsci požírají, když jim není dobře. Nikdy předtím to Erin nevadilo, samozřejmě uklízet vyzvracené hleny není nic úžasného, ale zvládala to s normální hladinou odporu, tentokrát to ale bylo jiné. Když jednomu pacientovi prohlížela hnisající tlamu, udělalo se jí zle a musela na chvíli dokonce opustit místnost, aby se její žaludek uklidnil. V tom tichu jí napadla možná příčina jejích zdravotních potíží..

Velký kocourek

Eriinino bříško nebylo to jediné, co v následujících měsících rostlo. Z Mila (Majla) se stal už pořádný, mladý kocourek, který nadšeně prozkoumával místa, kam se jako koťátko nikdy nedostal. Z koček měl nejraději koťátko Miu, s ostatními byl trošku problém, protože Milo byl hodně teritoriální kocour a to se většině staroušů nezamlouvalo. Často bylo slyšet syčení a prskání, nebo se dokonce nějaké dvě kočky honily a končilo to rvačkou. Naštěstí se zatím nikomu nic nestalo, ale Erin věděla, že tohle bude muset nějak vyřešit. Milo byl ale jinak šťastný a mazlivý kocour, rád trávil čas postáváním před domem, kde odháněl jiné toulavé kočky od svého území. Od té doby co byla Erin těhotná, se sblížili ještě víc, byla totiž často doma a tak si s ním hodně hrála. Jake jí dovoloval chodit do práce jen zřídka a i tak ji tam neustále kontroloval a ptal se jestli něco nepotřebuje. Nemohla mu to ale mít za zlé, byla na prcka tak moc natěšený. Erin to ještě pořádně nedocházelo, nedokázala si nějak uvědomit, že v ní roste nový život, který jí úplně změní celý svět. "Co to tričko ženo?! Táhne ti na záda, ukaž já ti ten uzlík rozvážu..." zděsil se Jake, když jednoho dne přišel z práce a jeho žena seděla venku s na boku zavázaným tričkem. "Prosím tě nebuď cíťa... Jakeu to lechtá!!" začala se hihňat, když Jakovi snahy o rozvázání, přešly v úmyslné šimrání... 

Den v práci bez práce

"Co třeba Oliver, nebo Matthew?" navrhoval jména Jake. "Zlato nevíme jestli to bude kluk a ne, ani jedno se mi nelíbí." vrtěla hlavou Erin. "A co třeba Drake?" navrhl Jake další. "Ne! To určitě ne!" zavrtěla hlavou Erin důrazněji, až jí pramen černých vlasů spadl do očí, Jake se zamračil. Jelikož už Erin byla jako sud a porod měl přijít každý den, bral ji Jake s sebou do práce, ale pod přísným zákazem jakéhokoliv vyšetřování. Erin z toho nebyla nadšená, omývala nástroje a sterilizovala je, dělala papírování a účetnictví a sem tam Jakeovi alespoň asistovala. Přišel i jeden pacient s Rudolfovým syndromem, což bylo zvláštní onemocnění, díky kterému zvířátku červeně zářil nos. Bylo třeba ho zrentgenovat a určit kde se v těle uhnízdili bakterie, které toto jedinečné záření zapříčiňují. Do míst se pak musela injekcí vpravit aktivní látka, která tyto bakterie hubí. Jake to zvládl úplně mistrovsky a Erin na něj byla strašně pyšná, "Jsi jednička." pohladila ho po zádech. " Kdepak, to ty jsi jednička.." pohladil ji Jake po bříšku, ".. Lásko! Ty ses počůrala?" narovnal se a rychle odskočil o krok zpět. "Ne ty pako, praskla mi voda.." protočila oči Erin, "Tak šup! Co tak stojíš, převlíkat budeme mít dítě, pohyb.." sekýrovala ho Erin. "Budeš skvělá máma.." zasmál se Jake a běžel se převléknout..

Eliot

Mláďátka rostou rychle, zvířecí i ta simíkovská. Eliotovi začala být brzy kolébka malá a pak i dupačky, druhá kolébka, druhé dupačky.. Z miminka, které se sotva převalilo samo na bříško se stal raubíř, který se snažil vlézt kamkoliv a kudykoliv mu to připadalo zajímavé. Miloval zahradu, mohl se tam prohánět, prozkoumávat křoviska a objevovat co je v nich a za nimi a kolem nich! Navíc tam měl primaklouzačku. Na každém kroku ho pronásledoval věrný ocásek Falko. Ten pes si dal za úkol na mladého pána dohlížet a chránit ho. Naprosto si zamilovali jeden druhého. Falko už v noci nespal u Erininy postele, ale u Eliotovi. Erin z toho byla ze začátku špatná, říkala si že se Falkovi v poslední době asi málo věnovala a on si tak našel někoho, kdo jeho společnost více ocení, brzy jí ale došlo, že je to hloupost. Falko jednoduše strážil toho člena smečky, co to nejvíc potřeboval. Eliot byl veselé dítě s nekonečnou zásobou energie. Měl černé vlásky po mamince, ale jinak byl celý tatínek. Tedy až na ty oči, ty měl po obou rodičích. Byly napůl fialové a napůl modré..

Starý známý

Situace s tchyní se nelepšila a Erin z toho byla docela špatná. Snažila se vymyslet jak z toho ven, nabídla Jakeovi že místo něj půjde občas do práce, nebo malého pohlídá Mia či Roxy a ona mu bude pomáhat, ale to odmítl s tím, že ona má s malým a domem sama práce dost. Honilo se jí to hlavou pořád. "Erin? No to snad neni možný, jsi to ty!" probral jí ze zamyšlení známý hlas. "Drakeu?" prohlížela si Erin nevěřícně muže, který na ni v parku promluvil. "Zatraceně, ty jsi furt stejná kočka.." sjel ji pohledem Drake. "Hmm a ty ses taky vůbec nezměnil." zavrtěla hlavou pobaveně Erin a ušklíbla se. "Na procházce se psem co? Udržuješ figuru?" konverzoval Drake. "Jo, venčím psa a syna." zavtipkovala Erin. "Syna? Né.. ty jsi máma?" nevěřil Drake, připadalo mu to očividně hrozně zábavné, "Kdo ti to udělal?" vyzvídal dál. "A proč by ne? Jeho otec je Jake.." začala být trošku nevrlá Erin, když v tom se jí na nohu pověsil uplakaný Eliot, "Mamíííí..."křičel. "Zlato co se stalo?" kontrolovala ho starostlivě Erin a Eliot místo odpovědi ukázal prstem na zrzavého kluka hrajícího si v bazénku balonků. "Omlouvám se, ten je můj, je to trochu rebel." pohlédl na dítě pyšně Drake. "Tvůj? Ty jsi se oženil? A mně budeš něco říkat.." utahovala si z něj Erin. "Oženil? pche.. pamatuješ si na Trudy?" mávl rukou Drake. "Jo, nastoupila rok po mě, zrzka, velký prsa.." zamyslela se Erin. "Přesněěě.." zasnil se Drake a Erin se zatvářila znechuceně, "..tak to je jeho matka, občas si ho půjčim, aby z něj nevychovala rozmazlenýho fracka, ale jinak žijeme odděleně. Naštěstí." pousmál se Drake. "Aha.. no my už půjdeme. Malej má asi hlad." snažila se konverzaci ukončit Erin. "Tak fajn. Určitě se zase potkáme." mrkl na ni Drake. Erin popadla Eliota, Falka a pelášila s nimi domů...

Chřipka!?

Erin se cítila docela sebejistě, vyprala a pověsila prádlo, vysála a vytřela podlahy, otřela prach a ještě upekla krásně dozlatova tofu kuře. Mrňousek si mezitím hrál v pokojíčku, nakrmený, přebalený a spokojený. Jelikož se po dvou várkách rozbila pračka, půjčila si Erin od sousedky valchu a zvládla vyprat i ty poslední kousky na ní. Zatímco Erin spokojen obědvala na terase, Eliot se nepozorovanědostal k nestřeženému kýblu. "He-pčíííík!" kýchla najednou, "Zatraceně, to by mi tak ještě... Heeee-Pčííííííík!" kýchla znovu. Když si zakrývala ústa dlaní, všimla si, že má všude vyrážku, "Ae ne! Já chytla od Eliota tu chřipku.." pleskla se do čela zoufale. "Tak ženo! Pračka je spravená a jede jak má, no jakej jseem?" machroval z legrace Jake a předváděl se. "Nejlepší... He-he-heee-pčííí!" poprskala ho Erin. "Zatraceně!" bránil se útoku Jake, "Měla by sis někam dojít, nevypadáš moc dobře lásko." prohlížel si jí Jake. "Díky, každou potěší tohle slyšet.." šťouchla do něj Erin se smíchem. Sedli si a společně pozorovali Eliota, pouštějícího v kýblu vody lístečky a kytičky. "Pčííík." zase kýchla Erin. "Ajee, nějak mi škrundá v břiše... to tofu kuře mi asi nesedlo." xichtil se Jake. "Kdybych ti to neřekla ani bys nepoznal že je to tofu! Kuře do toho netahej bylo skvělý, bůhví co jsi tláskal potom, já..." zvedla se Erin "...já.." zakryla si ústa a běžela rychle do koupelny. Stihla to tak tak..

Vyčerpaná

"Tak co ti Ester řekla?" vyzvídal hned Jake, když Erin dorazila domů. Vakcína zabrala a kopřivka zmizela, ale zase jí vyletěla teplota a Erin sotva pletla nohama. "Mám chřipku, jdu si lehnout.." zahekala Erin "..uděláš mi prosím čaj? A hodně citronu do něj, díky." pohladila ho po vlasech když procházela kolem něj. Jake se zasmál, protože ho podrbala na hlavě jako psa, "Jasně madam už se to nese." zvedl se Jake. "Jo, a jsem těhotná.." dodala Erin za pochodu. "Cože?" vykřikl zaskočeně Jake, "Lásko to je ale skvělý!" zajásal, když mu to pořádně došlo. "Jojo, úplně úžasný. Dobrou." dodala už ze schodů Erin, která se za celou dobu nezastavila. "Panebože, to je den! Další prcek na cestě." zaradoval se Jake a šel Erin udělat ten čaj. Když jí ho donesl, už tvrdě spala..

Rodinka

Po vyléčení chřipky začalo pro Erin další krásné období života, kdy se těšila na nový přírůstek a užívala si těhotenství. Užívala si ho dokonce více než to první, protože už věděla co jí čeká, co se bude dít a že to celé není vůbec tak děsivé, jak to na spoustu mladých žen působí. Jako každá ženská, i ona toužila po malé princezně a doufala, že tentokrát to bude holčička. Jake už ale vymýšlel další klukovská jména, "Co třeba Franklin, nebo Jack?" navrhoval když se procházeli jednoho slunného, sobotního odpoledne na ostrově s majákem. "Zlato bude to holčička!" hádal se s ním Erin. Po nějaké době se posadili na lavičku. Eliot padl vyčerpaně mamince na nohy. "Co hekáš? Vždyť tě skoro celou dobu nesu..!" rýpal do něj Jake. "Má malé nožky viď? Ono se to pak tatínkovi kecá, když chodí na takových chůdách.." kopla Erin Jakea do holeně a lišácky se usmála. "Hele ty!" přimhouřil oči Jake a sledoval svojí culící se ženu, "Máš štěstí že jsi těhotná.." naklonil se k bříšku, "Hmm samé klučičí hlásky tam slyším.." zažertoval na oplátku kopance. "Kecale.. Jé zrovna mě koplo!" nadskočila Erin. "Kopl.." dodal Jake. "Kopla!" opravila ho Erin. Bylo to vždycky tak zvláštní, cítit toho tvorečka uvnitř sebe. Strávili tam krásný rodinný den. Eliot po návratu domů usnul jako špalek..

Dvojčátka

Jake dorazil do nemocnice naprosto vystresovaný. Když mu z nemocnice volali, že přijali jeho ženu na pohotovosti, odvezl Eliota k bratrovi a okamžitě se vydal za ní. Nikdy mu nebylo tak špatně, cítil se tak bezmocný a přitom jí chtěl tak strašně moc pomoci. "Pan Fox?" přišla k němu sestra. "Jo, co se stalo? Jak je na tom moje žena? A...dítě?" chrlil ze sebe otázky Jake. "Vaše žena je momentálně stále na sále, takže vám nemůžu dát jasné informace, protože také ještě nic nevím.." snažila se mu odpovědět, Jakeovi se tak roztřásly nohy, že si raději sednul, "..ale děti jsou v pořádku, vyndali je císařským řezem hned jak sem vaši ženu přivezli, bylo to nejlepší řešení." pokračovala sestra. "Řekla jste...děti??" vyskočil zase na nohy Jake. "No ano, pojďte za mnou, jsou na dětském oddělení." odvedla ho sestra o patro výš. Všude to vypadalo stejně, Jake nesnášel nemocnice. "Tyhle dvě jsou vaše. Máte jednovaječná dvojčata. Říkáme tomu takový bonus. Máte jednu holčičku hned dvakrát!" snažila se ho trošku rozveselit sestra. "Dvě holčičky... takže budou úplně stejné říkáte?" rozdýchaval to Jake, ale na jeho tváři se přeci jen ukázal malý úsměv. "Ano, ano, když nebudou chtít, nerozeznáte je." vrtěla hlavou sestra. "No to bude paráda.." zasmál se Jake a do očí mu vhrkly slzy, "Erin tohle musíš zvládnout. Musíš.. tvoje vysněné holčičky.." říkal si v duchu. "Máte vymyšlená jména? Zatím žádná nemají.." zeptala se ho sestra. "Erin měla několik, ale která se jí to líbila nejvíc... Jasně, budou se jmenoval Ellie a Lexie." zahleděl se na holčičky s úsměvem Jake.. 

Pacientka

Možná to bylo díky jejím zvláštním genům, možná díky správné životosprávě a možná díky šikovným lékařům, ale Erinina zranění se skvěle hojila a ona se po měsíci stráveném na lůžku šíleně nudila. Měla u sebe svoje malé holčičky, protože je musela po pár hodinách kojit a tím pádem bez maminky domů jít nemohly, přečetla už všechny knížky, které jí Jake donesl a zoufale přemýšlela, jak se ještě zabavit. Překulila se na bok aby se podívala na hekající Ellie, "AU!" vyjekla, žebra ještě nebyla dokonale zahojená a ona na to často zapomínala, jedinou výraznou připomínkou bylo obinadlo, které měla pod tílkem. "Už zase?" ozval se ode dveří vyčítavě Jake, který přišel s Eliotem na návštěvu, jako to dělali každý den. "Vždycky zapomenu.." narovnával se Erin, "Mluvil jsi s tím doktorem? Pustí nás konečně??" vyzvídala hned jak svého muže a syna políbila. "Ano, za týden vás pustí." usmál se spokojeně Jake. "Až za týden??" zhoupla se na nohách otráveně Erin. "UŽ za týden ty pesimistko.." vrtěl hlavou Jake. "Pff.." odfrkla Erin. Eliot se k ní zoufale natahoval, maminka už mu strašně chyběla, byl to prostě mamánek, trávil s ní veškerý čas a najednou prostě vypadla z jeho života a on to nechápal. "Ach broučku, tebe ještě nemůžu nosit.." pohladila ho po tvářičce Erin, byl pro ni moc těžký. Holčičky byly lehoučké, ale Eliot už vážil docela dost a Erin to dělalo zatím problémy. Sedla si s ním tedy na postel a ukazovala mu sestřičky. Když je viděl poprvé dostal šílený záchvat pláče, ale už se to lepšilo. Erin s Jakem se nemohli dočkat až je konečně odvezou z tohohle příšerně sterilního prostředí do jejich krásného, chlupy zamořeného a útulného domova, plného milujících tvorečků..

Identické

Lexie a Ellie po několika měsících dohnaly svého staršího brášku a začaly se s ním prohánět po domě. Holčičky byly kouzelná dvojka. Hnědovlásky s neuvěřitelně modrýma očima. Jak řekla sestra v nemocnici Jakeovi "Když budou chtít, nikdy nerozeznáte, která je která." a měla zatracenou pravdu. Nebyl jediný detail, který by je rozlišoval, byly na vlas stejné. Stejně se usmívaly, stejně se smály, stejně plakaly. Jedna bez druhé byla nešťastná a neustále potřebovaly mít své dvojče na blízku. Erin s Jakem si už ani nebyly jisti, jestli holčičky nezaměnily během koupání, protože byly jako pytel blech a stačila chvilka nepozornosti, kdy se dívky rozutekly po vaně a nikdo netušil, která je která. Milovaly stejné hračky, bavily je stejné pohádky a malovaly víceméně stejné obrázky. Byly jako jedna duše rozdělená do dvou těl. Erin je občas jen tak pozorovala jak si hrají a přísahala by, že dívky snad mají i stejné myšlenkové pochody, ve stejnou chvíli dokázaly sáhnout po stejné hračce nebo pastelce a pak se tomu společně hihňaly. Eliot z nich byl ze začátku strašně nešťastný, role jedináčka mu vyhovovala, ale brzy zjistil, že se sestřičkami si užije daleko víc lumpáren než dřív a rychle si na ně zvykl. Pro Erin byla tři batolata neuvěřitelný zápřah, ale držela se. Všechna zranění která při pádu utrpěla se zahojila, ale ta na duši se hojila nejdéle. Hrozně se bála jít mimo dům, mezi cizí lidi. Měla strach, že by jí nebo jejím dětem mohl zase někdo ublížit.. 

Běžec

Erin svůj strach z cizích lidí pomalu prolamovala a opět se odhodlala chodit s dětmi ven. Doma se už prostě nudila a to jí donutilo. Nejčastěji chodila jen do parku, protože to nebylo od domu daleko a táhnout tři batolata někam dál bylo prostě nemožné. Sice tam chodil Drake, ale pár hloupých narážek byla schopna občas snést. "Zlatíčko copak je? Poslechni maminku a běž si hezky hrát s bráškou a sestřičkou." snažila se nahnat všechny děti na jedno místo. V bazénku balónků si dokázaly vyhrát nejvíc a bavilo je to dlouho, což bylo ideální. Její slova ale zastavila kolem běžícího běžce. "Vy jste jejich máma? Po třech dětech máte takovou figuru?" vyvalil na ni oči. Erin celá zrudla a zakoktala se "Co-co p-prosím??" otočila se na něj. Byl to klasický sportovec, samý sval, tetování, prošedivělé vlasy věkem a pěkné, modré oči. "Promiňte, omlouvám se, to ta profesní deformace, jsem trenér, tak si takových věcí všímám..." omlouval se běžec s úsměvem. "Ach tak, ale vždyť tady není žádné fitko, kdyby ano chodila bych tam a necvičila jen na zahradě. Jste tu na dovolené?" snažila se konverzovat Erin, byla ráda, že potkala zase někoho nového. "Právě jsem se přistěhoval, jedno fitko tu bude co nevidět, jsem majitel budovy, kde se ho právě pokouším zbudovat." informoval ji běžec. "To je super, určitě přijdu až otevřete." zajásala Erin a snažila se být milá. "Tak se na vás budu těšit." mrkl na ni běžec a hezky se usmál, pak vyrazil po trase dál. Erin za ním chvilku s úsměvem koukala. "Já věděl, že nevydržíš s jedním chlapem." ozval se posměšně hlas a kde se vzal, tu se vzal, stál tam Drake. "Proboha to si nemůžu ani povídat s cizím mužem?" naštvala se Erin. "Já viděl ten pohled. Pamatuju si ho.." utahoval si z ní Drake a volným krokem, za veselého pohvizdování odešel pryč. Erin tam zůstala stát nafouknutá jako balón..

Nové fitko

"Dobré ráno Erin, jako obvykle?" vítala přicházející ženu prodavačka v Brindletonském přístavu. "Ahoj Sofie, dnes ne, potřebuju abys mi zítra ráno schovala nějakého pěkného čerstvého lososa, budeme dělat oslavu." požádala ji Erin. "Jasně kočko, píšu si tě.." načmárala si Sofie něco na lístek na pultíku, "Co slavíte?". "Eliot bude mít narozeniny.." povzdechla si Erin "..rostou tak rychle Sofie." vrtěla hlavou. "To máš bohužel pravdu, ale počkej na pubertu. To je teprve něco. Začnou mít svojí hlavu a budou vědět všechno líp než ty!" smála se Sofie. "No, už se těším.." uchechtla se Erin při té představě. Její depky trochu polevily, nebyla sice úplně šťastná jako dřív, ale ani úplně nešťastná. Užívala si s dětmi, ale čím dál tím víc ji štvala lenost jejího manžela, která se začínala docela stupňovat. Přemýšlela jak ho z toho dostat. "Už jsi byla v tom novém fitku?" vytrhl ji ze zamyšlení Sofiin hlas. "Ne! Kde je?" zvedla se okamžitě nálada Erin, vůbec by jí nenapadlo, že už je to tak dlouho, co se s běžcem potkala, ale když nad tím tak přemýšlela, mohly to být klidně už dva měsíce. "Je až na konci přístavu, není odsud vidět, ale je to teda nádhera, možná taky začnu chodit cvičit, potřebovala bych to.." popláciaa si Sofie sebekriticky pupek. "Budeš chodit se mnou." mrkla na ni s úsměvem Erin, "Musím se na to jít podívat, měj se Sophie, zítra!" zamávala prodavačce a dala se do běhu. Ráda běhala místo chůze, měla už slušnou fyzičku a výdrž, takže se u toho na menší vzdálenosti ani nepotila. "No tedááááá.." hvízdla obdivně Erin, když doběhla k tmavé, prosklené budově, "..tady se bude cvičit.." zatleskala nadšeně a běžela to domů říct Jakeovi, který hlídal děti.. 

Chester

Když Erin později toho dne řekla Jakeovi o fitku, bral to už jen jako další popich a něco v odpověď zabručel, tak Erin vytáhla telefon a zavolala Penny, jestli se tam půjde podívat s ní. Blondýnka byla nadšená a hodinu po telefonátu se sešly před fit centrem. "Dobrý den dámy, prosím nabídněte si, tento drink vám nakopne spalování a navíc je plný minerálů!" pozdravila je recepční, kde si rovnou oběpředplatily zvýhodněné vstupné pro dvojice. "Už teď to tu miluju!" zářila Erin, přesně tohle potřebovala, nějaký ráj kam se bude občas chodit uklidňovat a relaxovat. "Nahoře probíhá od jedné hodiny kurz jógy, pokud půjdete tady po těch schodech dolů, naleznete šatny, sprchy, saunu, vířivku, masáže a horolezecké stěny." zasvětila je stručně recepční. "Horolezecký stěny? To jsem nikdy nezkoušela!" zajásala Penny a tak se tam šly podívat. Obě si pustily základní program a začaly šplhat. "A už vím proč jsem to nikdy nezkoušela!" křičela blondýnka, když se jí po páté smekla noha a ona bezmocně vlála celá potlučená ze stěny. Erin se jen smála, "Tak běž zkusit tu jógu!" zakřičela na ni. "Dobrý nápad, sejdem se pak nahoře." zdvihla Penny palec na znamení souhlasu a odbelhala se pryč. Erin se na šplh soustředila tak, že už ani moc nevnímala okolí. "Vážně jste přišla." ozval se za ní mužský hlas. Seskočila pružně ze stěny a zastavila program, "Jé zdravím! Aby taky ne, máte to tu skvělé, hned jsme si s kamarádkou koupily půlroční permice." chválila mu fitko Erin. "To jsem moc rád, alespoň vás uvidím častěji." mrkl na ni muž. Erin to trošku vyvedlo z míry, vážně s ní flirtuje? "J-já jsem Erin mimochodem, asi si klidně můžeme tykat jestli nemáš nic proti." podala mu ruku aby prolomila trapné ticho. "Chester, rád tě poznávám Erin." usmál se mile..

Eliotovy narozky

Oslava začala druhý den ještě před obědem. Erin se celé dopoledne otáčela, upekla parádní zombie dort a připravila venku balónky. Jake zatím hlídal děti a dokonce se i převlékl z pyžama. Erin to považovala za malý úspěch po včerejší hádce. Holčičky nadšeně skotačily na terase a těšily se, až se začnou rozbalovat ty velké dárky, na které měly zakázáno sahat. Když dorazili hosté, začalo být veselo a Erin dala na dort svíčky. Jeden po druhém Eliotovi popřáli a ona ho pak odnesla k dortu. Strejdovi Eddiemu ale najednou práskl v ruce vrhač konfet a všichni se lekli. "Bože tati.." povzdechla si blonďatá puberťačka Lory a xichtila se na svého tátu trapáka. "Špatně jsem to držel, pardon." omlouval se Eddie. Jeho zlaté vlasy už polilo stříbro a jeho roztomilá dcerka Lorelai, vyrostla v držkatou puberťačku, pro kterou byla tahle rodinná sešlost trapárna, kvůli které nemohla jít na koncert s kamarády. "Nic se neděje strejdo." smála se na něj povzbudivě Erin. Konečně došlo na ty svíčky, které už se stejně z půlky roztekly na dort. Eliot pořádně foukl a všechny zhasly. Rodina nadšeně tleskala, "Něco si přej!" křičela Mia. Eliot vyrostl... 

Omluva

Erin za ním šla až večer, když uspala děti a hosté odešli. Chtěla ho nechat trošku uklidnit. Když vešla do místnosti, Jake seděl na posteli jako hromádka neštěstí. Obličej položený v dlaních, shrbený a na pohled zničený. "Lásko omlouvám se, moc se ti omlouvám." padla před něj na kolena Erin. "Ty se omlouváš mě?" díval se na ní nechápavě. "Všechno jsem zkazil, jsem špatný otec i manžel. Pořád se nemůžu smířit s tím, co udělala moje matka. Moje matka! Nějak mě to užírá, kousek po kousku mě to užírá Erin... Nemůžu se na nic soustředit, nedokážu jasně myslet, v noci nespím, proto usínám přes den. Jen myslím na to že ona, moje vlastní krev, žena co mě vychovala, jen tak chtěla zavraždit mojí ženu a nenarozené děti. Pořád to mám v hlavě, nechápu to!!" svěřil se Jake. "Zlato no tak. To zvládneme! Máš přeci mě a děti. My tě milujeme. Společně to překonáme." snažila se ho povzbudit Erin, ačkoliv úplně nevěděla jak. "A to je právě ono. Mám nádhernou, milující ženu, dokonalé děti, snový dům, ale já se z toho nedokážu vůbec radovat. Něco ve mě je špatně, cítím to, ale nevím co s tím dělat!" vychrlil ze sebe zoufale Jake. Potřeboval pomoc, ale to bylo nad Erininy síly. "Pšššš uvolni se a na nic nemysli." odtlačila ho Erin na postel, "Musíš se naučit relaxovat. Aby se ti ten stres konečně dostal z těla. Možná... možná by pomohl nějaký psycholog?" lehla si vedle něj a hladila ho ve vlasech. "Jsi to nejlepší co mám Erin. Musíš to vědět. Miluju tě." překulil se na bok vedle ní. Erin na něj nechápavě koukala, "Taky tě miluju lásko." Po dlouhé době se milovali. Bylo to krásné, ale Erin cítila, že je něco jinak. Té noci, když Erin tvrdě spala, Jake odešel.. 

Penny

"Milovaná Erin, kecy, kecy kecy.. jasně, to ti nežeru..." četla Jakeův dopis naštvaně Penny, "...doufám, že mi odpustíš co se chystám udělat. Jde to se mnou už nějakou dobu ke dnu a já s sebou nechci stáhnout i tebe, což jsem poslední dobou dělal. Ignoroval jsem to a doufal, že to přejde, ale naopak se to horší. Na nějakou dobu odjíždím, musím se s tím poprat sám.... Ty jsi ale pitomec!?" přerušila čtení Penny. "Je to i moje chyba, viděla jsem že se s ním něco děje a jen jsem na něj řvala. Co jsem se vrátila z nemocnice s holkama, vůbec jsme nemluvili o tom co se stalo. Myslím, že to v sobě dusil víš? To neni nikdy dobrý.." zaúpěla úzkostně Erin a plácla sebou na postel. Po ranním pláči se dala trochu dohromady. Musela odvést Eliota do školy a nechtěla aby na ní něco poznal. "No dobře, tak měl ale jít k psychoušovi ne? Odjet pryč není řešení." povzdechla si Penny. "Možná je. Možná bych taky měla odjet. S dětma, někam kde je hezky. Třeba by nám to prospělo.." fantazírovala nahlas Erin. "Hm ale co peníze? Jake vás živil ne, když je teď pryč... ty do práce asi sotva budeš chodit, se třema dětma." uvažovala Penny. "Je to na druhé straně dopisu.." zamručela Erin. "Na účtě je dost peněz, nebudete strádat, pronajmi ordinaci, přepsal jsem ji na tebe. Miluju tě. Vrátím se, to ti slibuji. Jake." Penny dopis vztekle zahodila, "Ale kdy??" mručela a sedla si na postel vedle Erin. "Jak to mám říct Eliotovi? Holčičky to tak ještě nevnímají, ale jak mu mám říct, že nás táta opustil a nevím kdy se vrátí?" koukla se na kamarádku nešťastně Erin. "Tak to teda fakt nevím.." vrtěla hlavou bezradně Penny...

Útěk do přírody

Uteklo několik týdnů od Jakeova odjezdu. Možná to byly dokonce měsíce, Erin už to nevnímala. Nechtěla to vnímat. Cvičila víc než dřív, protože ze sebe vybila všechnu tu zlost a vztek. V Chesterově fitku už ji znal kde kdo a všichni žasli nad její vytrvalostí a figurou. "Sakra to je prdýlka, váš manžel je šťastnej muž!" hvízdl obdivně muž ve žluté mikině. "Ne, její manžel je vůl... dej si odchod Benji." vložil se rozhovoru právě přicházející Chester. Erinin svět se scvrkl na tři nejbližší osoby, když nepočítáme děti. Byla to máma, která jí hlídala často děti a v podstatě s ní poslední dobou bydlela, potom to byla Penny, se kterou mohla drbat a řešit holčičí věci a nakonec to byl Chester, kterého vídala prakticky ob den. Věděli o sobě už úplně všechno, když přišla po Jakeově odjezdu zničená do fitka, neměla ani sílu cvičit, Chester jí v té době hodně pomohl a postavil jí zase na nohy. Cítila se díku němu silnější a odolnější. "Tady jsi! Udělala jsem hroznou šílenost, musím ti to říct pojď.." seskočila z běžícího pásu a odtáhla Chestra do klidu u bazénu. "Co prosím tě?" koukal na ni pobaveně Chester. "Koupila jsem dům." začala z lehka. "Cože? Ty se stěhuješ?" posmutněl Chester. "Néé, je to dovolenkový dům, budu ho pak pronajímat. Nevím co mě to ale napadlo, stál všechny naše úspory.." vrtěla nechápavě Erin, cítila se naprosto šíleně, ale šťastně. "A kde je?" vyzvídal napjatě Chester. "No, v Selvadoradě." kousla se do rtu Erin. Chester vyskočil na nohy "Tam je to skvělý!" zajásal "Musíš projít ty chrámy a nezapomeň na jejich tržnici.." dával jí hned tipy, byl hodně zcestovalý, nikde, nikdy dlouho nevydržel. "Ty to tam znáš? No a nechceš jet s náma? Jedu jen s Eliotem, holky budou doma s mámou, jsou na to moc malý." navrhla spontánně Erin. "To myslíš vážně? Eh.. jo!" zajásal Chester. Erin byla nadšená. Ten den byl plný šíleností...